Pyrotechnické výrobky II

V předcházející části jste se seznámili s pyrotechnickými výrobky, které okouzlují a rozjasňují zejména dětské oči. Dýmovničky, bouchací kuličky, včeličky a prskavky se stávají pro děti zpestřením nejrůznějších oslav i zpříjemněním venkovních chvil. Prskavkami jsme pootevřeli dveře II. třídy, nyní se v ní na chvíli zastavíme a zadíváme se do proudících jisker pestrobarevných fontán, poté zažehneme zápalné šňůry dalším výrobkům a raketovou rychlostí proletíme třídy následující, až přistaneme na odborné úrovni, na stupínku profesionálního odpalovače ohňostrojů.

II. třída

Fontány

Fontány mimo oblast pyrotechniky zná jistě každý. Určitě jste některou z nich obdivovali v okrasné zahradě, na lázeňské kolonádě nebo jste se u ní zastavili v parném létě, kdy jste na náměstí nevěděli kudy kam a kde se před rozpáleným betonem schovat. Pyrotechnické fontány jsou s těmi vodními sice v živelném protikladu, avšak jsou si nápadně podobné svým tvarem. Pojďme si je představit…

Fontány, stejně tak gejzíry nebo vulkány jsou velmi známé a rozšířené přízemní pyrotechnické efekty. Vyrábějí se v různých barvách (stříbrné/bíle, zlaté, červené, zelené) a mohou je doprovázet různé zvukové efekty, jako je třeba rachot nebo hvízdot. Po zážehu slože, stávající z kovových prášků, krupice hliníku, oxidačního činidla a chemických sloučenin k obarvení plamene, začne z válce (případně kužele) sršet proud jisker do výšky 30 cm až 2,5 metru. U velkých fontán, používaných při ohňostrojích, může být výška dokonce 8 m.

Kromě venkovních fontán jsou k dostání i fontány uzpůsobené do interiérů, mají nižší teplotu, jsou netoxické a nevytváří dým, proto si jimi můžete zpestřit různé domácí oslavy.

II. i III. třída

Římské svíce

Svíce jako zdroj světla je používaná lidmi už od starověku. I když dnes máme různotvaré voskové svíce, ty pyrotechnické kopíruji jejich nejstarší a nejprimárnější podobu, kterou je podlouhlá forma. Římské svíce jsou další klasikou v široké pyrotechnické nabídce. V trubičkách z pevné lepenky (dlouhých až půl metru) je uloženo 5 až 20 různě barevných světlic nebo komet oddělených od sebe sloupcem časovací slože. Po zažehnutí jsou světlice postupně vystřelovány směrem k obloze do výšky 5 až 60 m. Římské svíce se mohou lišit průměrem válce a počtem světlic. Ty menší mají kolem 10 až 20 světlic nebo komet v jedné trubičce, u větších je jich pouhých 8 nebo 10, a to z toho důvodu, aby z válce, který zároveň slouží jako moždíř, vylétly světlice dostatečně vysoko a nepadaly hořící na zem.

Římské svíce mohou být součástí ohňostrojů, při nichž vykreslují na obloze krásné velké obrazce – komety, chvosty, nebo kulových pum. Menší svíce mohou být svázány stahovacími páskami, čímž se po zapálení vytvářejí na nebi třeba vějířovité obrazce.

Rakety

Rakety, sestavené v 11. století ve starověké Číně, patří mezi nejstarší pyrotechnické výrobky, které se používají při ohňostrojích. Oblíbené jsou zejména pro svůj nádherný světelný chvost a jednoduchý odpal, ke kterému postačí láhev nebo trubka (větší rakety se odpalují z odpalovacích rámů). Zajímavé je, že slovo „roccheta“ (blízké našemu „raketa“) poprvé použil v druhé polovině 14. století italský historik Ludovico _Antonio_Muratori, který takto označoval všechna zařízení využívající ke své činnosti střelný prach.

Rakety, určené pouze pro venkovní prostory, jsou opatřeny lepenkovým nebo plastovým válcem obsahujícím efektivní náplň. Na dně je pak umístěn malý motor. Jako palivo se používá černý prach a mleté dřevěné uhlí, které zpomaluje hoření, zvyšuje obsah plynů při hoření a snižuje citlivost prachu na tření a úder. Tato ingredience způsobuje, že raketa za sebou zanechává svítící jiskry. Špejle, u větších raket tenká dřevěná laťka, zajišťuje jejich stabilitu, tedy to, aby raketa letěla rovně. Po zažehnutí je raketa vynesena do výšky, kde motorek dohoří a zapálí vnitřní část. Raketa v několika desítkách metrů nad zemí exploduje a vytvoří krásný světelný nebo zvukový.

Z důvodu velkého množství odpadu, který nebezpečně padá na zem, se rakety na ohňostrojích dnes téměř nevyskytují.

Petardy a dělobuchy

Petardy a dělobuchy jsou výrobky většinou válcového tvaru naplněné výbušnou směsí a pyrotechnickým zpožďovačem. Stejně jako bouchací kuličky, o nichž jsme se zmiňovali v minulé části, vyvolávají během krátkého okamžiku zvukový efekt, dunivou explozi doprovázenou světelným zábleskem. Nejrozšířenějším a nejoblíbenějším druhem jsou tzv. škrtací petardy, které se zapalují škrtnutím o škrtátko zápalek nebo škrkátko k tomu přímo určené. U větších typů se pak vyskytuje zápalnice. Petardy jsou velmi oblíbeným pyrotechnickým výrobkem hlavně mezi mládeži, která s ní provádí různé žertovné kousky.

Kompakty

Celistvé, souvislé, soudržné, taková je definice pojmu „kompaktní“ a takové jsou i kompaktní ohňostroje. Kompakty patří mezi nejpoužívanější složku ohňostrojů vytvářející světelné a zvukové efekty. Jedná se o výrobek, sestavu, jehož součástí je několik vertikálně uložených trubic (moždířů), propojených zápalnicí, které vyvolávají synchronizovaně řízený výbuch. Na dně každé trubice je neutrální hmota, nad ní pak výmetná náplň, která „vymete“ efekt (např. světlice, dým) do požadované výšky a podoby.

Pouzdra tubusů naplněna pyrotechnickou složí vytvářejí ve výšce 20–50 m (záleží na průměru trubice, obvyklý je: 18–50 mm) různé pestrobarevné efekty (např. pivoňky, vrby, chryzantémy) za doprovodu zvuků, jako jsou výbuchy, hvízdot apod. Některé z nich mohou být zakončeny grandiózním finále, kdy je naráz vystřeleno několik efektů, které rozzářením celého nebe doslova berou dech svým pozorovatelům. Nejznámější kompakty jsou ty dostupné na trhu, pohybující se v rozmezí od 10 do 25 ran.

Většina kompaktů má tvar kostky. Podle počtu ran rozlišujeme i trojúhelníkové nebo šestihranné. Podle tzv. výmetu mohou také na obloze vytvářet tvar, připomínající písmeno, např. W, Z.

II. III., i IV. třída

Kulové, dvojkulové a válcové pumy

Nad hlavami se v pravidelném rytmu rozzařují pestrobarevné světličky, pak zase rychle mizí. A když už představení pomalu utichá, tak to přijde – krásné několikavteřinové velkolepé obrazce, které uvádí v úžas. Na tento závěrečný akord ohňostrojového představení se často používají právě kulové pumy. Tyto královny ohňostrojů, jak bývají nazývány, se stávají vyvrcholením celého ohňostroje, a to díky svým pestrobarevným květinovým efektům. Po odpálení ze speciálního moždíře vykreslují na obloze ve výšce asi 40 m obrazce pivoněk a chryzantém za doprovodu rachotu a hvízdotu. Speciální, tzv. dvojkulové pumy vytvoří po odpálení dokonce dva rozměrné efekty nad sebou.

Válcové (cylindrické) pumy se od těch kulových liší šířkou efektové komory. Ta jim umožňuje jeden velký, nebo hned několik různých efektů.

Kulové pumy efektová část – lepenková koule (nebo válec) naplněná světlicemi a černým prachem. Výmetná část má tvar kuželovitého nebo válcového pouzdra s náplní černého prachu, do něhož je zavedena zápalnice. Obě části jsou spojeny zpožďovačem. Po zažehnutí výmetné části a zpožďovače, je efektová část vystřelena. Po dohoření zpožďovače se zapálí černý prach, který vyvolá explozi a vystřelení světlic.

…a to je konec. Nyní můžete navštívit náš e-shop a vybrat si z širokého sortimentu

13. 1. 2010